Nechápu osoby, které tvrdí, že je jejich partner nemůže už ničím překvapit. Mne osobně můj muž ohromuje stále.
Třeba včera. Říkala jsem mu, že už fakt musím vyprat potah kočáru. Když s ním přijedu na hřiště, tak upadnu v podezření, že jsem ho zcizila nějakému bezdomovci. Tuhle nějaká maminka dokonce napomenula své dítko, které se našeho kočáru dotklo: „Fuj, e-e!“ Hanba mi!
Očista kočáru, ale obnáší vyšroubování cca 20 šroubků, kterými je potah ke konstrukci připevněn. Vopruz. A abych pak netápala, kam zpátky šroubečky patří a nebo je nepoztrácela, tak je hned zase šroubuji zpět (na volno). A při následném aplikování čistého potahu zpět na konstrukci opět šroubky vyšroubuji a opět našroubuji. Prostě vopruz non plus ultras, kterému se již dlouho vyhýbám. „Fuj, e-e!“ mě donutilo postavit se k úkolu čelem! No a tak jsem vymyslela, že bych úkol mohla lépe zvládnout pomocí aku šroubováku, jenž jsem zahlédla u mého muž – kutila domácího. Pro mne revoluční myšlenka. Právě proto jsem mého muže znaveného celodenním vykonáváním pracovních povinností a v danou chvíli pohodlně a zaslouženě rozkydlého na gauči u televize, zatímco já jsem čile po celodenním lelkování s dětmi na zotavovací mateřské dovolené skládala Mt.Everest prádla, informovala o mnou plánované vopruzakci. A zároveň jsem ho požádala o instruktáž, jak se s tou vzácnou šíleně technickou doposavad u nás ryze mužskou pomůckou zachází. Zároveň jsem zadoufala, že místo instruktáže dostanu nabídku, že šroubovací výkon za mne provede sám jakožto Muž a v naší rodině TEN šikovný. Tak ne! Vysvětlil mi názorně, jak se s věcí zachází a pak mi oznámil, že s tím se stejně k těm šroubům nedostanu a že k tomu potřebuji nějaký mini aku šroubováček. Ten už si prý chce dlouho koupit a teď je tedy o důvod víc jej pořídit. Z vysvětlování plynule přešel k oznamování, loučení a odchodu. V 8 večer nebyl líný opustit své již tradiční místo na gauči a jet do Hornbachu zakoupit PRO MNE akušroubováček. Za jeho nepřítomnosti, po té co jsem sebrala bradu ze země, mi přišlo, že je na gauči nemístně moc místa a proto jsem vzala místo. Možná víc jak jedno. Prostě jsem se natáhla s Mt.Everestem v pozadí. (Ano správně je to dvojsmysl)
Miminko Šroubovák přinesl s velkou slávou. Cestou potkal známého, který stejný model zakoupil své paní, aby si mohla pohodlně montovat ty kraviny z Ikey (jeho slova). „Já ho koupil svý ženě, aby si mohla rozmontovat kočár.“ byly slova mého muže. Pochvalně si pokývali, jak jsou skvělí manželé a šli domů. Zlatí hoši.
A co mě na celé této historce překvapilo? Ta manželova akčnost. Čekala jsem akčnost, že to za mne udělá. On byl ve skutečnosti ještě akčnější a v pozdní hodinu mi dojel pro správné nářadí, abych úkol mohla udělat sama.
Jo a musím přiznat, že správné nářadí je obrovská pomoc. Celou akci jsem měla za 30 minut hotovou. Včetně praní. Dřív bych s tím strávila 3x tolik času. A navíc mě to docela bavilo. Děkuju Radku!
